loader image

Poradíme Vám

Zobrazit časté dotazy

Podívejte se na seznam často kladených dotazů a na způsoby jejich řešení.

Zeptejte se nás

Nenajdete-li odpověď na otázku, kterou hledáte, klidně se nás zeptejte prostřednictvím formuláře.

Chcete poptat naše služby? Vyzužijte formulář nezávazné poptávky

  Časté dotazy

nic
Kdy nejpozději podat daňové přiznání a přehledy za rok 2020?

Daň z příjmu fyzických a právnických osob

Termíny pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických i právnických osob za rok 2020 byly prodlouženy. Daňové přiznání tak můžete podat bez sankce až do následujících termínů:

  • pro papírové podání až do 3. května 2021,
  • pro elektronické podání až do 1. června 2021
  • podání za Vás podá daňový poradce až do 1. července 2021

Přehledy o příjmech a výdajích za rok 2020 mohou OSVČ podat příslušné okresní správě sociálního zabezpečení v delším termínu bez sankcí, a to nejpozději do 30. 6. 2021. Stejně jako v minulém roce je nutné splnit podmínku, že k tomuto datu zároveň uhradí i případný doplatek pojistného za rok 2020. Pak bude OSVČ prominuto penále, které by jinak musely platit za opožděnou platbu.

Termíny přehledů na zdravotní pojišťovnu jsou dané zákonem o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, resp. se odvíjejí od data pro podání daňového přiznání. Pokud termín splatnosti připadá na sobotu, neděli, nebo svátek, je regulérním termínem následující pracovní den.
Pro přehled na pojišťovnu za rok 2020 upravuje termín podání novela zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění takto: přehled je osoba samostatně výdělečně činná povinna předložit všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v tomto období pojištěna, nejpozději do 2. srpna 2021.

V případě potřeby nám kdykoli zavolejte na +420 775 665 118.

Jaké budu platit zálohy v následujícím roce?

Často se na nás klienti obracejí, s dotazem, zda se jejich zálohy na zdravotní a sociální pojištění v následujícím roce zvýší či ne. Lze konstatovat, že Vaše zálohy se vlivem inflace a tím i rostoucí průměrnou měsíční mzdou, každý rok o něco málo navýší… Ovšem ke skutečnému navýšení záloh dochází až v případě, kdy Váš vyměřovací základ bude vyšší, než 212 646 Kč platí pro zdravotní pojištění a 106 332 Kč platí pro sociální pojištění. Pod textem níže simulujeme příklad, který Vám jistě pomůže blíže porozumět dané problematice.
Vyměřovacím základem pro zdravotní a sociální pojištění je polovina rozdílu mezi příjmy a výdaji. Odvody na sociální pojištění se odvozují jako 29,2% vyměřovacího základu a na zdravotní pojištění jako 13,5 % vyměřovacího základu. Podnikáte-li na hlavní činnost, máte povinnost platit zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Výjimkou je nemocenské pojištění, ke kterému se OSVČ hlásí jen dobrovolně. Celkové pojistné, které máte vzhledem k dosaženým příjmům za předchozí rok platit, zúčtujete proti zaplaceným zálohám v Přehledu o příjmech a výdajích (Přehled OSVČ). Ten musíte vaší zdravotní pojišťovně a příslušné okresní správě sociálního zabezpečení odevzdat měsíc po tom, co jste podali (nebo měli podat) daňové přiznání. Termín se tedy pohybuje vždy kolem konce dubna.
Na minimálních zálohách zaplatí osoba SVČ v roce 2021(v případě, že jde o OSVČ s hlavní výdělečnou činností v celém roce 2021) na zdravotní pojištění částku 28 716 Kč, tedy 2 393 Kč měsíčně a na sociální pojištění pak 31 056 Kč za rok 2021, tedy měsíčně 2588 Kč.

Podnikatel Štefan provozuje volnou živnost fotografování a má ročním příjmem 500 000 Kč (fakturuje okolo 40 000 – 45 000 Kč měsíčně) uplatňuje jako živnostník 60% výdajový paušál a celý minulý rok platil minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění.

Příjmy:  500 000 Kč
Výdaje jako 60 % příjmů: 300 000 Kč
Daňový základ: 200 000 Kč

Zdravotní pojištění vypočteme jako rozdíl mezi příjmy a výdaji (Tzv. daňový základ). Částku následně vydělíme dvěma a získáme částku 100 000 Kč. 
Pokud výsledek nedosáhne alespoň hodnoty minimálního ročního vyměřovacího základu, zaplatíme minimální pojistné ve výši 13,5 % právě z minimálního ročního vyměřovacího základu. Minimální vyměřovací základ OSVČ vypočteme jako dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy. Pro rok 2021 je to částka 17 720,50 Kč a dvanáctinásobek tak činí 212 646 Kč (pro příjmy za 2020 to byla částka 17 417,50 Kč a dvanáctinásobek činil 209 010 Kč). 
Podnikatel reálně ve svých příjmech nedosáhl minimálního ročního vyměřovacího základu pro rok 2021, a proto se na něj vztahuje právě minimální vyměřovací základ. Předepsané pojistné tedy v daném případě činí 28 708 Kč (zaokrouhluje se na celé Kč nahoru). Vzhledem k tomu, že na zálohách zaplatil částku 28 716 Kč, vznikne mu 8 Kč přeplatek.

Sociální pojištění opět vypočteme jako polovinu rozdílu mezi příjmy a výdaji (tj. 100 000 Kč – vyměřovací základ) a vynásobíme 29,2 %. Na sociálním pojištění za rok 2021 bychom měli odvést 35 040 Kč. Ve výpočtu se opět pracuje s minimálním vyměřovacím základem, který stanovíme jako dvanáctinásobek 25 % průměrné měsíční mzdy (zaokrouhlujeme na celé Kč nahoru). Pro rok 2021 je to částka 8861 Kč, jejíž dvanáctinásobek odpovídá výši 106 332 Kč (Pro rok 2020 to byla částka 8709 Kč a dvanáctinásobek pak odpovídal 104 508 Kč.).
Podnikatel reálně ve svých příjmech nedosáhl minimálního ročního vyměřovacího základu pro rok 2021, a proto se na něj vztahuje právě minimální vyměřovací základ. Předepsané pojistné tedy v daném případě činí 31 049 Kč (zaokrouhluje se na celé Kč nahoru). Vzhledem k tomu, že na zálohách zaplatil částku 31 056 Kč, vznikne mu 7 Kč přeplatek.

Kdyby se podnikateli Štefanovi dařilo, a jeho příjmy v roce 2021 by byli 600 000 Kč. Opět by uplatnil 60% výdajový paušál, pak by jeho zisk byl ve výši 240 000. V tomto případě by částka odvodů zdravotního pojištění byla ve stejné výši, ovšem dojde k navýšení sociálního pojištění.
Podnikatel reálnými příjmy minimální vyměřovací základ u sociálního pojištění přesáhl, a proto se v dalším výpočtu pracuje právě s vyměřovacím základem, který vychází z reálných příjmů, tedy částkou 120 000 Kč (Polovina daňového základu).
Podnikatel tedy bude muset po odevzdání Přehledu doplatit ještě 3984 Kč, protože platil jen minimální zálohy a celkem uhradil jen částku 31 056 Kč. V Přehledu mu tak vyjde i vyšší záloha na sociální pojištění na další období.

V případě potřeby nám kdykoli zavolejte na +420 775 665 118.

Vést daňovou evidenci nebo uplatňovat výdaje % paušálem?

Na konci každého zdaňovacího období stojí před většinou osob SVČ velké rozhodnutí, a to zda zvolit výdaje % paušálem, anebo uplatní skutečné náklady.

Paušální výdaje % sazbou uplatněte v případech, kdy:

    • jsou vaše skutečné výdaje nižší než ty paušální (vypočítáte je procentem z příjmů, % sazby jsou uvedeny níže v textu)
    • skutečné výdaje jsou sice o něco vyšší, ale nestojí vám to za náročnou administrativu (především dokládání veškerých reálných nákladů a posuzování, jestli se jedná o daňově uplatnitelné výdaje).

Skutečné výdaje uplatněte, když:

 

    • Jsou Vaše skutečné výdaje vyšší než ty, které vám vycházejí vypočítáním paušálu (je třeba brát v úvahu, že jsou zde i příjmové limity v případě využití paušálních výdajů, které uvádíme níže v textu)

K tomu abychom mohly uplatnit skutečné výdaje, je třeba vést evidenci příjmů a výdajů, takzvanou daňovou evidenci, která je blíže upravena v Zákonu č. 586/1992 Sb. § 7b. Daňovou evidencí se pro účely daní z příjmů rozumí evidence pro účely stanovení základu daně a daně z příjmů. Tato evidence obsahuje údaje o

a) příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně,

b) majetku a dluzích.

Dle Zákona č. 586/1992 Sb. § 7 odstavec 7 Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, může uplatnit výdaje, s výjimkou uvedenou v § 12, ve výši

a) 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1600000 Kč,

b) 60 % z příjmů ze živnostenského podnikání; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1200000 Kč,

c) 30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600000 Kč,

d) 40 % z jiných příjmů ze samostatné činnosti, s výjimkou příjmů podle odstavce 1 písm. d) a odstavce 6; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800000 Kč.

Způsob uplatnění výdajů podle tohoto odstavce nelze zpětně měnit.

 

V případě potřeby nám kdykoli zavolejte na +420 775 665 118.

Mám nárok na kompenzační bonus?

Poslanecké sněmovně také Senát schválil nový kompenzační bonus pro OSVČ a společníky s.r.o. Dosáhne na něj širší okruh žadatelů, bude navýšený na 1 000 Kč denně a nebude již vázán na nouzový stav. Platit bude po dokončení legislativního procesu zpětně od 1. února 2021. Návrh zákona nyní dostane k podpisu prezident republiky.
Nový kompenzační bonus představuje jeden ze tří pilířů inovované státní podpory, která by měla být jednodušší, přehlednější a zároveň univerzálnější pro širší okruh žadatelů. Podpora se bude nově vyplácet formou nového kompenzačního bonusu, z programu Antivirus a dále z připravovaného programu Ministerstva průmyslu a obchodu pracovně nazvaného COVID 21. V rámci nového kompenzačního bonusu se Ministerstvo financí vrátilo k jarnímu pojetí, kdy nárok vznikal všem podnikatelům poškozeným nejen dopady vládních opatření, ale i v důsledku pandemie jako takové. „Na bonus tak nově dosáhnou i ti živnostníci, kteří mají třeba jen pokles poptávky po svém zboží či službách. Klíčové přitom bude umět prokázat propad příjmů vyšší než 50 %,“ říká ministryně financí Alena Schillerová k nově zavedenému kvantifikátoru 50 % příjmů a dodává: „Prokázání propadu tržeb lidé pouze uvedou do jednoduché online žádosti a podepíší čestné prohlášení.“.
Propad příjmů odpovídajících tržbám z prodeje zboží a služeb o nejméně 50 % bude posuzován za kalendářní měsíc předcházející danému bonusovému období, a to oproti měsíčnímu průměru za čtvrtletní srovnávací období z doby před vypuknutím pandemie. Například v prvním novém bonusovém období za únor 2021 se budou srovnávat příjmy za leden 2021 s měsíčním průměrem za období od 1. listopadu 2018 do 31. ledna 2019. Po úpravě ve Sněmovně si navíc může žadatel pro srovnání zvolit i stejné čtvrtletí z přelomu let 2019 a 2020, pokud by pro něj bylo výhodnější. Tato úprava myslí zejména na individuální situace typu mateřská či dočasný útlum podnikání v roce 2019. A návrh počítá také se začínajícími podnikateli, pro které se srovnávací období posouvá až po zahájení jejich činnosti. „Tím, že srovnáváme kalendářní měsíc předcházející bonusovému období, umožňujeme žadatelům podat žádost již na začátku každého bonusového období. Vládní pomoc tak mohou lidé obdržet o to dříve,“ vysvětluje Alena Schillerová.
Zjednodušeně řečeno, v žádosti o podporu za únorové bonusové období srovnávají dosažené tržby v lednu 2021 s průměrem tržeb za měsíce listopad 2018, prosinec 2018 a leden 2019. Druhou možností je pak srovnání propadu příjmů v lednu 2021 s průměrem v měsících listopad, prosinec 2019 a v lednu 2020. Konkrétní výběr ze zmíněných dvou variant záleží pouze na žadateli samotném. Předpokládá se, že si v porovnání hodnot zvolí pro něj tu výhodnější možnost. O podporu z nového kompenzačního bonusu žádají i podnikatelé, kteří začali se svou činností těsně před pandemií COVID – 19 nebo dokonce i v jejím trvání. Při porovnávání dosažených tržeb pak srovnávají libovolné tři měsíce z prvních osmi měsíců od data zahájení své živnosti. Ovšem pozor musí jít vždy o tři po sobě jdoucí měsíce. Například živnostník se zahájenou činností od 1. března 2020 si k porovnání tržeb za leden 2021 sám zvolí tři po sobě následující měsíce v období od března do října 2020, ty zprůměruje a srovná s obratem v lednu 2021.
Hlavní novinkou pro většinu příjemců bude navýšení nového kompenzačního bonusu z 500 Kč na 1 000 Kč denně. Bonus přitom bude individuálně zastropován pro subjekty s typicky nižšími příjmy, jako jsou důchodci či studenti, aby nedocházelo v jednotlivých případech k nespravedlivému překompenzování. V případě dohodářů pak zůstává zachována původní výše bonusu 500 Kč denně. Novinkou je také možnost nároku na kompenzační bonus 500 Kč za dny, kdy měl potenciální příjemce nařízenou karanténu nebo izolaci. „Tímto dílčím opatřením narovnáváme situaci mezi živnostníky a zaměstnanci, kteří mají nově nárok na příspěvek v karanténě. Nezbytnou podmínkou je samozřejmě účast živnostníka na nemocenském pojištění,“ doplňuje Alena Schillerová.
Velmi důležitou změnou je dále to, že bonusová období už nebudou nijak svázána s trváním nouzového stavu. Návrh zákona zavádí dvě bonusová období odpovídající únoru a březnu letošního roku. Vláda současně zákonem získává mandát zavést další bonusová období odpovídající vždy jednomu dalšímu kalendářnímu měsíci, a to nejdéle do konce roku 2021, budou-li v té době nadále trvat krizová opatření. Nový kompenzační bonus bude platit zpětně od 1. února 2021. Částečný překryv prvního období nového bonusu v únoru 2021 s posledním obdobím stávajícího bonusu (období od 1. do 15. února 2021) bude vyřešen formou započtení. To znamená, že nově nárokovaný bonus za únor v maximální možné výši 28 000 Kč bude případně snížen o již vyplacenou částku původního únorového bonusu.

V případě potřeby nám kdykoli zavolejte na +420 775 665 118.